Japonský Shinkansen

Na konci loňského roku jsem si splnil sen o svezení jednou z železničních legend - Shinkansenu. Vidět jak funguje je opravdu zážitkem!
Vlaky jezdí skoro jako naše pražské metro - není problém odbavovat vlaky stejným směrem v obdobných intervalech - minimální rozestup jsou na vlak neuvěřitelné 3 minuty! Ve stanicích se vlak zdrží také nanejvýš pár minut, přesto všichni stihnou nastoupit a vystoupit - prostě fungující vyskorychlostní přeprava :-). Jen ty vzdálenosti mezi zastávkami jsou trošku delší a rychlosti trochu vyšší - až 330 km/h. V článku naleznete kromě krátkého povídání fotografie a video z odjezdu soupravy.

Název Shinkansen, který nahradil původní anglické označení Superexpress, je spojením slov shin a kansen a lze jej přeložit jako nové spojení nebo nová trať. Naznačuje vznik trati jako zcela nového systému přepravy pasažérů, nezávislého na stávajících tratích. To bylo vynuceno mimo jiné situací Japonských železnic, které byly v hornatém terénu stavěny často jako úzkokolejky a neumožňovaly provoz rychlých vlaků. Výsledkem rozsáhlých investic je systém vlakového spojení, který na světě nemá obdoby. Vlaky jezdí odděleně od pomalejší přepravy, takže mohou jezdit v rychlém sledu.
Od roku 1964 bylo v Japonsku postaveno téměř 2400km vysokorychlostních tratí spojujících většinu velkých měst. Nejrušnější trať světa, Tōkaidō Shinkansen, spojující hlavní město Tokyo s Shin-Osaka (a bývalým hlavním městem Kyoto) přepraví každý rok více než 150 milionů cestujících. Ve špičce odjíždí během jedné hodiny až 13 vlaků o 16 vozech v každém směru- kapacita vlaku je 1323 osob.
Aby bylo možné dodržovat jízdní řády, je třeba řádná organizace všeho - jízdenky se prodávají rovnou s místenkou, kde naleznete číslo vozu i sedačky. Na nástupišti dojdete k nástupnímu místu, které je označeno číslem vozu a zařadíte se do fronty v koridoru vyznačeném na nástupišti. Po zastavení vlaku velice rychle vystoupí a nastoupí všichni cestující a vlak se nezdržuje. Jak krásné oproti stavu u nás, kdy po zastavení vlaku teprve začnete hledat, kde že Vám vlastně zastavily dveře. Ne nadarmo se říká, že podle japonských vlaků lze řídit hodinky - průměrná odchylka od oznámeného příjezdu byla v roce 2003 rekordních 6 vteřin!
Sedačky ve vlaku jsou pohodlné, sezení připomíná spíše letadlo - velkoprostorové vozy bez kupé a se sedačkami řazenými po dvou místech na každé straně jsou vždy orientovány ve směru jízdy. Zajímavostí je, že v koncové stanici se vlak neotáčí, ale vlaková četa otočí všechny sedačky do správného směru současně s úklidem. Během 15 minut je tak vlak uklizen a připraven vyrazit zase zpět s novými cestujícími.
Další zajímavostí je zabezpečení a bezpečnost celého systému. I přes častý výskyt zemětřesení nedošlo za 45 let provozu k jedinému úrazu, způsobenému nehodou. V případě detekce prvních otřesů totiž dojde automaticky k zastavení veškerého provozu v oblasti a vlaky mohou na trať vyrazit až po její opětovné kontrole.
Další rozvoj trati a zejména zvyšování rychlosti naráží v současnosti na problémy s hlukem, který soupravy generují - zejména při vjezdu a výjezdu z tunelu. Současně Japonci rozvíjejí technologii vlaků na magnetickém polštáři, které by dosahovaly rychlosti až 500 km/h, tak uvidíme kam se vysokorychlostní vlaky v Japonsku budou ubírat.
Ale dost už povídání, ať se můžete podívat i na slíbené fotky z nádraží Shinagawa (Tokyo) a Kyoto a krátké video odjezdu soupravy z nádraží Shinagawa.